Text k zamyšlení u příležitosti 31. neděle v mezidobí (Lk 19,1-10) | 30. října 2022
V manželství platí zásada, že může být šťastné a funkční, jen když oba chtějí. A co platí ve vztahu mezi lidmi, platí i ve vztahu mezi člověkem a Bohem. Má-li být vztah víry šťastný a funkční, musí chtít oba.
Zajímavostí dnešního evangelia je, že Ježíše a Zachea spojuje jedno sloveso. To zní v řečtině „zéteo“. V překladu znamená „hledat, zkoumat, snažit se, usilovat.“ U Ježíše je použito v poslední větě, kde ho překládáme slovem „hledat“. „Syn člověka přišel hledat a zachránit, co zahynulo.“ U Zachea je užito ve větě: „Rád by uviděl Ježíše…“ Ježíš „hledá“ člověka a člověk Zacheus se snaží spatřit Ježíše. Oba usilují o setkání a otvírají tak cestu ke vzájemnému vztahu.
My si dnes máme připomenout, že Ježíš hledá i každého z nás. Protože nás má rád a záleží mu na naší věčnosti. A v Božím slově nás inspiruje sloveso „zéteo“, abychom vyšli ze zajetých kolejí a napnuli síly při hledání Krista, abychom usilovali o setkání s ním. A nakonec abychom zjistili, že on o nás usiloval mnohem dřív.
V jednom židovském příběhu se vypráví o muži, který neměl peníze na to, aby si zaplatil vstup na přednášku učeného rabína. Jeho touha slyšet výklad Zákona ho proto přivedla k tomu, že se vyšplhal po stromě na římsu okna synagogy a celý večer tam poslouchal. Co se však nestalo. Protože byla zima, muž k římse přimrzl a zapadl sněhem. Ráno přišli sluhové uklidit sál a byli překvapeni, že je tam šero. Podívali se do okna a uviděli zasněženého chudáka. Když ho sundali a přivedli k rabínovi, ten ho posadil na své místo a zahalil svým pláštěm. Sluhové se tomu divili a rabín jim vysvětlil: „Já jsem svým usilovným studiem dokázal, že si vážím Božího Zákona víc než všech pokladů světa, ale tento muž dokázal svou obětavostí, že ho miluje víc než svůj vlastní život. Mě poslouchejte, z něho si berte příklad a budete mít život v budoucím světě.“
Tento příběh v mnoha bodech souzní s událostmi kolem Zachea. Nám se pak nabízí otázka, zda bychom pro poznání Boha, jeho slova, Pána Ježíše dokázali něco obětovat. „Vylézt na strom.“ Nemusí jít o fyzické šplhání, ale třeba o překonání osobních zvyklostí. Někdy se nechceme namáhat, někdy chybí dostatečná touha a motivace, jindy podléháme lhostejnosti. Bůh chce probudit náš vztah. Nechce jen propojení skrze náš dávný křest, chce v nás probudit Zachea. Stávejme se Zacheem, který hledá, zkoumá, snaží se a usiluje o setkání s Ježíšem. Kéž dokážeme zdolávat stromy pýchy, lhostejnosti, pohodlnosti, vše, čím obrostlo naše srdce. A skrze větve se zadívejme na Ježíše, který chce zůstat s námi a zachraňovat nás. Dovolme mu to.
