Text k zamyšlení u příležitosti 25. neděle v mezidobí (Lk 16,1-13) | 18. září 2022
Co mají společného autor Robina Hooda, autoři knih o Jánošíkovi a Ježíš Kristus? Ve svých knihách udělali ze zlodějů nesmrtelné literární postavy. Jánošík a Robin Hood jsou populární hrdinové, kteří se bohatým postavili a chudým pomáhali. Dnešní evangelijní hrdina není tak zajímavý a dobrodružný, ale podobá se jim v tom, že bohatému pánu bere a zadluženým dává.
O kolik vlastně svého pána připravil? Nejsou to žádné symbolické částky. Olej se šplhá do několika tisíc litrů a pšenice přes 7 tun. Z takových zásob mohla žít celá rodina i několik let. Šlo tedy o značné bohatství. Jak může Ježíš pochválit správce, který připraví pána o takový majetek?
Abychom si mohli správně odpovědět, je potřeba věnovat pozornost tomu, co Ježíš chválí. Není to krádež, které se správce dopouští. Je to jeho prozíravost, se kterou přemýšlí o své budoucnosti. Ježíš říká: Podívejte, jak jsou pohané vynalézaví, když jde o časné věci. O zajištění živobytí. Buďte i vy se stejnou intenzitou vynalézaví, když jde o věčnost.
Pak přichází věta, která zasluhuje pozornost: „Získávejte si přátele z nespravedlivého mamonu, abyste – až ho nebude – byli přijati do příbytků věčných.“ Jak tomu rozumět?
K pochopení je klíčové vnímání pojmu spravedlnost. Spravedlnost znamená dát každému to, co mu patří. Pracuješ? Patří ti odměna. Konáš zlo? Patří ti trest. Činíš pokání? Patří ti odpuštění. Tak je to spravedlivé. Jako křesťané však vnímáme, že od Boha často dostáváme víc, než si zasloužíme, než co nám patří. Jak jsme si zasloužili zdraví? Život v míru? Obecnou prosperitu? Svá nadání? Náboženskou svobodu? Nijak. Jsou to námi nezasloužené dary, které jsme dostali. Mnohé národy žijící v utrpení a nesvobodě nám mohou závidět. A všechny tyto dary se mohou stát nespravedlivým mamonem. Mamon je z hebrejštiny bohatství, kterému věříme, ve které doufáme, na které spoléháme víc než na Boha. Jinými slovy, dar od Boha je pro nás důležitější než Bůh. A všechny ty dobré věci, které si chceme přivlastnit jen pro sebe, které opečováváme, skrze které už na Pána Boha nemáme čas, na které opovážlivě spoléháme, se stávají mamonem. Přestávají nás obohacovat a my se stáváme jejich zajatci. A před tím nás chce Ježíš varovat: „Nelpěte na mamonu, ale služte Bohu. Nezůstávejte u zajištění časných hodnot, ale myslete na věčnost.“ Prosme, ať to dokážeme vnést do každodenního života.
