Text k zamyšlení u příležitosti 4. neděle postní (Lk 15,1-3.11-32) | 30. března 2025
Čtvrtá neděle postní nese název laetare. Ten je odvozen od vstupní antifony „Raduj se, Jeruzaléme“. Ale i celá dnešní liturgie je plná naděje na spásu a povzbuzuje k radosti.
Text k zamyšlení u příležitosti 3. neděle postní (Lk 13,1-9) | 23. března 2025
Dnešní evangelium není pro výklad snadné, ale – jak jinak – pro duchovní život je důležité. Říká nám, že před zlobou lidí a zlem světa někdy není úniku. Zlo se objeví jako lupič, který ukradne to nejcennější, co máme, náš život. Jedinou obranou je obrátit se ke Kristu a přijmout a nést v sobě jeho život. Kdo s Kristem umírá, vstává s ním z mrtvých. V tom se naše smrt liší od smrti těch nešťastníků z evangelia. Zatímco oni zemřeli bez naděje a smrt byla jejich konec, my křesťané umíráme s vírou v Krista, který nás vysvobozuje ze smrti a přivádí k věčnému životu v nebi.
Text k zamyšlení u příležitosti 31. neděle v mezidobí (Mk 12,28b-34) | 3. listopadu 2024
Když se řekne přikázání lásky, může nás napadnout otázka, kterou vznesla jedna mladá dívka: „Jak mi může Bůh přikazovat, do koho se mám zamilovat?“ Nejprve si tedy vyjasněme pojmy. Zamilovanost je stav, který často předchází lásce a je souhrnem fyzického, psychického a duchovního rozpoložení člověka. Je to stav krásný, ale dočasný. Sám přichází, ale i odchází. Láska pak je rozhodnutí vůle. Milovat znamená chtít dobro milovaného. Dobro časné i věčné. A k tomto rozhodnutí, které je zcela zásadní pro naše štěstí, nás Ježíš volá přikázáním. Jako volají záchranáři na lidi v ohrožení: „Utíkejte, ať si zachráníte život!“ Ježíš nás volá: „Milujte, ať se připravíte na život věčný v nebi.“
