Text k zamyšlení u příležitosti 5. neděle v mezidobí (Mt 5,13-16) | 5. února 2023
Minulou neděli jsme vstoupili do Ježíšovy řeči na hoře. Předal nám program svého „životního stylu“. Po blahoslavenstvích přichází dvě přirovnání. „Jste sůl země, jste světlo světa.“ To proto, abychom se ve svém životním stylu neuzavřeli, abychom se neizolovali s tím, že to všechno máme jen pro sebe. Jsme obdarováni, abychom dávali této zemi chuť a osvěcovali svět.
Evangelium hovoří o těch, kteří budou vysláni do pohanského prostředí, do jeho temnoty. Ne jinak je tomu i v naší době. I náš svět potřebuje ochutit a osvítit. Podívejme se nejprve na Ježíšovo přirovnání k soli země. Co to znamená pro nás?
Jeden kněz to vysvětloval dětem v hodině náboženství tak, že jim dal nejprve ochutnat chléb upečený bez soli. Děti mu řekly, že to není dobré. Pak jim dal ochutnat čistou sůl. To bylo ještě horší. Na závěr dostali kousek normálního chleba upečeného z osoleného těsta. Děti ho snědly a byly spokojené. Konečně bylo všechno tak, jak má být. A pak přišlo i vysvětlení.
Chléb bez soli je život bez Božího zákona, bez Ježíšova učení. Je to chléb, který nebude dobrý. Sůl sama o sobě je silná, nedá se jíst. Stejně mohou působit Ježíšovy nároky na člověka, který Ježíše nezná. Je nad lidské síly milovat nepřátele, nastavovat druhou tvář, odpouštět… Když se však chléb přiměřeně osolí, je dobrý, zahání hlad a dává život. Když tedy Ježíš říká: „Vy jste sůl země,“ vyzývá nás, abychom se stali živým důkazem života s ním. Nemáme jen přinášet Ježíšovo učení, máme být těmi, kdo ho každodenně žijí. Ne jako sólisti, ale ve společenství církve. Tak nasytíme tuto zem, tak ji ochráníme před zkázou.
Druhé přirovnání nás zve k bytí světlem světa. Tak jako slanost čerpáme z Ježíšova učení, tak i schopnost osvěcovat se odvíjí od „zapojení na zdroj“. A pak. Světlo se dává, line prostorem, není světlo pro světlo. Někdy přichází pokušení splynout s davem, žít svou víru v soukromí, nevybočovat, neprovokovat. Ježíš ale hovoří o světle, které svět potřebuje.
Ptejme se tedy dnes, zda jsem přijal Ježíšův životní styl. A pokud ano, zda v životě nejedu po dvou kolejích. Po jedné (soukromé) v tom duchu Ježíšově, po druhé (veřejné) životem světa. Když Ježíšův životní styl, tak ve všem. A ne proto, aby lidé říkali, jak jsme dobří, ale aby díky nám velebili našeho Otce v nebesích.
