Grafická myšlenka u příležitosti 1. neděle adventní (Mt 24,37-44) | 27. listopadu 2022

Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Ježíše Krista Krále (Lk 23,35-43) | 20. listopadu 2022

Když získali křesťané ve čtvrtém stolení náboženskou svobodu, začaly vznikat velkolepé chrámy. V nich byl Ježíš Kristus zobrazován jako Pantokrator. Toto řecké slovo znamená v překladu „vládce všeho“, „všemohoucí“. Na zlatém pozadí se Kristus dívá na nás jako vládce, v levé ruce drží otevřenou knihu a pravou rukou žehná.

Text k zamyšlení u příležitosti patrocinia sv. Anežky České, 33. neděle v mezidobí (Lk 21,5-19) | 13. listopadu 2022

V uplynulém týdnu jsme slavili svátek Posvěcení Lateránské baziliky, což je nejstarší papežský kostel v Římě s titulem „Matka a hlava všech kostelů Města i celého světa“. A je zajímavé, že jeho zasvěcení zní „Ježíši Kristu a třem sv. Janům“. Člověk by chtěl trochu závidět, že mají za patrona samotného Krista, ale závidět netřeba. Každá bazilika, kostel či kaple, kde se slaví mše svatá, je chrámem Krista. Svatá Anežka rozhodně nebude žárlit. A jak jsme si řekli nedávno při oslavě posvěcení (hodech), je každý kostel propojen s chrámem našeho nitra. Tedy žádný kostel by neměl význam (možná krom toho architektonického) bez provázanosti s Kristem a těmi, kteří jsou Kristovi.

Text k zamyšlení u příležitosti 32. neděle v mezidobí (Lk 20,27-38) | 6. listopadu 2022

Na biblické hodině se rozjímalo nad dnešním úryvkem. Každý měl říct, nějaký krátký komentář k tomu, co ho v textu zaujalo. Jedna žena se zastavila u věty: „Kterému z nich bude žena náležet?“ A komentovala ho slovy: „Žádnému. Bude patřit jedině Bohu. Konečně se zbaví nadvlády mužů a získá svobodu a důstojnost.“

Text k zamyšlení u příležitosti 31. neděle v mezidobí (Lk 19,1-10) | 30. října 2022

V manželství platí zásada, že může být šťastné a funkční, jen když oba chtějí. A co platí ve vztahu mezi lidmi, platí i ve vztahu mezi člověkem a Bohem. Má-li být vztah víry šťastný a funkční, musí chtít oba.

Text k zamyšlení u příležitosti 30. neděle v mezidobí (Lk 18,9-14) | 23. října 2022

Dnes pokračujeme v tématu modlitby. Začněme úsměvným příběhem.

Jeden školní kaplan si všiml malého kluka, jak sedí docela dlouho v kapli a přemýšlí. Přišel tedy k němu a zeptal se ho: „Chlapče, trápí tě něco?“ Chlapec se na kaplana podíval a řekl: „Pan učitel mě poslal, ať zpytuji svědomí, co jsem udělal špatného. A až si vzpomenu, tak se mám vrátit a omluvit se.“ „A ty si nemůžeš vzpomenout, co jsi provedl?“ „Naopak, vzpomínám si na spoustu věcí. A mám strach, že mu prozradím i něco z toho, co ještě neví.“

Text k zamyšlení u příležitosti 28. neděle v mezidobí (Lk 17, 11-19) | 9. října 2022

V dnešním evangeliu vystupuje deset malomocných a Ježíš. Všichni nemocní jsou uzdraveni z nemoci, která je odsoudila ke zbytku života v izolaci. A jen jeden uzdravený je vděčný, ostatní odchází po svém. Dostali, po čem toužili.

Text k zamyšlení u příležitosti 27. neděle v mezidobí (Lk 17,5-10) | 2. října 2022

Začněme dnes u Kryštofa Kolumba. Na základě různých teorií dospěl k přesvědčení, že by se dalo do Indie doplout severní cestou. S nadějí, že by to mohlo jít, a vírou, že to dokáže, se vydal na moře. Plul několik týdnů a víra, že se to zdaří, se postupně rozplývala. Tajil námořníkům vzdálenost, kterou upluli, aby nepropadli opaku víry – naprostému zoufalství, že to nezvládnou a že už se nikdy nebudou moci vrátit. Podle latinského přísloví „Dum spiro, spero!“, „Dokud dýchám, doufám!“, vytrvale plul kupředu. A pak se objevil v moři kus dřeva, pak ptáci a nakonec ostrov. S každým znamením života víra Kryštofa i jeho posádky sílila, a nakonec je přivedla k objevení nového kontinentu.