Text k zamyšlení u příležitosti 4. neděle adventní (Lk 1,26-38) | 20. prosince 2020

Blíží se Vánoce, pro mnohé nejkrásnější svátky v roce. Evangelium 4. neděle adventní nás v rámci přípravy přivádí k jejich kořenům. Vypráví o mladé dívce, bez jejíhož „ať se mi stane podle tvého slova“ bychom Vánoce neslavili. Jeden nepatrný člověk, který řekne „ano“ Božímu povolání, může změnit celý svět. Ba co víc, může pomoci zachránit celý svět. A to je velká věc. Když se nad tím zamyslíme, může nás to povzbudit k tomu, abychom i my usilovali o poznání Boží vůle a jednání podle ní.

Text k zamyšlení u příležitosti 3. neděle adventní (Jan 1,6-8.19-28) | 13. prosince 2020

Malé děti si rády hrají na druhé. To se vymstilo jednomu tatínkovi, když přišel vyzvednout dcerku, kterou hlídala tchýně. Malá byla celá zabalená do všelijakých strakatých hadříků, na hlavě měla natáčky a volala: „Hádej, kdo jsem!?“ Táta se zamyslel a tázavě odpověděl: „Čarodějnice?“ „Kdepak, já jsem přece naše babička!“

I v dnešním evangeliu hádají kněží a levité, kým je Jan Křtitel. Je to Mesiáš? Eliáš? Prorok? A Jan jim odpovídá: „Jsem hlas volající na poušti: Vyrovnejte cesty Pánu.“

Text k zamyšlení u příležitosti 2. neděle adventní (Mk 1,1-8) | 6. prosince 2020

Postavit cestu stojí velikou námahu, ale ta se časem vyplatí. Díky cestám máme k sobě blíž, dostaneme se k sobě rychleji. Postavit cestu znamená udělat viditelný zásah do krajiny. Po dobrých cestách pak může kráčet mnoho generací. A to, co platí o silnicích světa, platí i v duchovním životě.

Text k zamyšlení u příležitosti 1. neděle adventní (Mk 13,33-37) | 29. listopadu 2020

Každý křesťan by měl být bdělým člověkem. Neznamená to, že bychom neměli spát, jde o to, že bychom měli být vnímaví k vnuknutím, která přichází od Boha. K radám, které nám Pán uděluje, aby nás ochraňoval, když nás vede po cestě spásy. Bdělost je vlastně schopnost přijatá jako dar, abychom celou svou bytostí byli nasměrováni k Bohu.

Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Ježíše Krista Krále (Mt 25,31-46) | 22. listopadu 2020

Pastýř, který odděluje ovce a kozly, to je obraz, kterým k nám Ježíš promlouvá. Symbolika tohoto obrazu vypovídá o tom, že na konci časů bude zřejmé, jak se kdo rozhodl, pro koho. Během života se těžko pozná, co je v člověku, jaké jsou jeho motivy a hnutí. Nyní ani my sami nevíme, nedokážeme objektivně posoudit správnost svého jednání, ale usilujeme o to. Snažíme se vidět svůj život Božíma očima. Při zmíněném posledním soudu však bude jasno.

Text k zamyšlení u příležitosti 33. neděle v mezidobí (Mt 25,14-30) | 15. listopadu 2020

Nejprve se podívejme na hřivnu jako takovou. Co je to hřivna? S dětmi jsme si v pátek řekli, že hřivna, o které hovoří v podobenství Ježíš, byla nějakých téměř 40 kg stříbra. Z jedné hřivny se vyrazilo 6000 denárů. A denár byla denní mzda. Kdybychom počítali s tím, že dnes je denní čistá mzda 1000 Kč, měla by jedna hřivna v Ježíšově době hodnotu asi šest milionů korun. Nejde to tak úplně přepočítávat, ale je nám jasné, že šlo o slušné bohatství. Otázka, jak bychom naložili s šesti, dvanácti či třiceti miliony, je zajímavá, ale většina z nás ji asi hned tak řešit nebude.

Text k zamyšlení u příležitosti 32. neděle v mezidobí (Mt 25,1-13) | 8. listopadu 2020

Při jedné smuteční řeči zazněla slova: „Našemu zemřelému dohořela svíce života.“ Zatímco nevěřící takto vnímají smrt, my křesťané víme, že světlo života smrtí nezhasíná. A to je dobrá zpráva.