Text k zamyšlení u příležitosti 33. neděle v mezidobí (Mt 25,14-30) | 15. listopadu 2020
Nejprve se podívejme na hřivnu jako takovou. Co je to hřivna? S dětmi jsme si v pátek řekli, že hřivna, o které hovoří v podobenství Ježíš, byla nějakých téměř 40 kg stříbra. Z jedné hřivny se vyrazilo 6000 denárů. A denár byla denní mzda. Kdybychom počítali s tím, že dnes je denní čistá mzda 1000 Kč, měla by jedna hřivna v Ježíšově době hodnotu asi šest milionů korun. Nejde to tak úplně přepočítávat, ale je nám jasné, že šlo o slušné bohatství. Otázka, jak bychom naložili s šesti, dvanácti či třiceti miliony, je zajímavá, ale většina z nás ji asi hned tak řešit nebude.
Ježíš také nevypráví toto podobenství finančním poradcům, ale učedníkům, kteří se připravují na život věčný. A když hovoří o hřivnách, nemyslí na peníze, ale na zcela jiné bohatství. Ve starověku odpovídala hřivna váhové jednotce, která se nazývala talent. Krásné slovo, které má v dnešní době jasný význam. Talentem se rozumí naše dary, schopnosti a nadání. A Ježíš nám klade otázku: „Jak nakládáš s talenty, které jsi dostal či dostala od Boha?“
Odpovědět si musíme každý sám. Ale neuškodí, když se nad odpovědí poctivě zamyslíme. Aby se nestalo, že odpovíme jako jistý člověk, který měl u psychologa zhodnotit úspěšnost svého života. Usmál se a řekl: „Pane doktore, mám firmu, co zaměstnává 150 zaměstnanců. Minulý rok jsme zdvojnásobili obrat a ztrojnásobili zisk. Máte nějaké pochybnosti o mé úspěšnosti?“ Lékař se na něho podíval a povídá: „To záleží na tom, jak mi odpovíte na další otázku.“ Muž se sebejistě usmál: „Jen se klidně ptejte.“ Doktor tedy pokračoval: „Povězte mi, jak se má a po čem touží vaše žena a co si dnes přejí vaše děti?“ Tu se muž zarazil a podrážděně odpověděl: „Nevím, to je přece jejich starost!“
Žijeme v době, která nás nutí soustředit se na práci, rodiče, aby své děti co nejdříve přesunuli do školky a sami vydělávali peníze. Hypotéky a půjčky, drahé bydlení, různé poplatky a daně nutí muže a ženy, aby své talenty soustředili na získávání prostředků a rozvoj ekonomiky. Ale jak to je s talenty, které mají prohlubovat vztahy? Často už na ně nezbývá času ani sil. Je třeba si uvědomit i ty dary, jako je manžel pro manželku a manželka pro manžela. Darem je to, že jsme rodiče. I toto všechno jsou dary, a možná ty největší, se kterými je třeba dobře hospodařit. Nedovolme, aby nás svět, ve kterém žijeme, připravil o to, co je v Božích očích nejvzácnější.
Jak můžeme tyto hřivny rozvíjet? Společným životem, povídáním, zpíváním, slavením, společným hraním a vzpomínáním na hezké chvíle, které jsme prožili. A v neposlední řadě také společnou modlitbou. Všem vám moc přeji radost ze společně prožitých chvil.
