Text k zamyšlení u příležitosti Květné neděle (Mt 21,1-11, Mt 26,14-27,66) | 2. dubna 2023
Velikonoční události byly a jsou zkouškou víry. Na počátku Svatého týdne stojí velký zástup, který volá: „Hosana!“ Na konci pak zůstane pod křížem jen pár nejvěrnějších. Jsou to ti, kteří ve zkoušce víry a věrnosti obstáli, protože milovali Ježíše víc než sami sebe.
Když stojíme na počátku Svatého týdne, můžeme se ptát: „Jak v této zkoušce víry obstojíme my? Dokážeme aspoň v těchto dnech dát Ježíše na první místo? Prožijeme liturgii Zeleného čtvrtku, Velkého pátku a Bílé soboty tak, abychom se nakonec mohli radovat ze Zmrtvýchvstání? Milujeme Ježíše víc než sebe? Uděláme si na něho čas? Přijdeme za ním, abychom s ním a s církví prožili tyto svaté dny? Dokážeme, že naše víra je skutečným následováním Krista?“
Na začátku dnešní bohoslužby jsme požehnali ratolesti. Jeden kněz říkal: „Požehnal jsem jim ratolesti, aby jimi zamávali Pánu Ježíši na rozloučenou a šli na své zahrádky, výlety a návštěvy.“ Ano, svobodou vůlí dostáváme i tuto možnost. Ale můžeme se také rozhodnout prožít Svatý týden den po dni jako Ježíšovi nejvěrnější přátelé.
Mysleme na to, že právě teď můžeme vydat jasné svědectví víry. Tím, že prožijeme Svatý týden jako skuteční křesťané.
