Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Těla a Krve Páně (Mk 14,12-16.22-26) | 6. června 2021
Jedním z úkolů, které mají připravit bohoslovce na pastoraci, je třítýdenní péče o staré a nemocné. A jeden bohoslovec dostal v rámci této praxe na starost kněze. Když se ho po návratu z tohoto domova rektor ptal, co ho při této práci nejvíc obohatilo, tak odpověděl: „Měl jsem na starost kněze, který sloužíval mši svatou na lůžku. A když se na ni chystal, chtěl, abych ho pokaždé oholil a čistě oblékl. Ptal jsem se ho, proč ho mám holit a oblékat, když ho stejně nikdo nevidí. A on mi řekl: ‚Ctihodný pane, holíme se a odíváme ne proto, abychom se líbili lidem, ale proto, abychom projevovali úctu Bohu. Když se nám on při mši svaté vydává do rukou v celé své lásce a kráse, musíme i my udělat všechno proto, abychom mu co nejdůstojněji odpověděli.‘“
Ano, postoj tohoto kněze může být pro nás výzvou, abychom ke mši svaté přistoupili vždy s úctou, pozornou myslí a otevřeným srdcem. S postojem: „Ty jsi mě, Pane, pozval na oslavu, na hostinu a já chci ze všech těchto darů a pokladů čerpat. Nechci zůstat stát opodál, nechci se vymlouvat na množství jiného zaměstnání, ale chci s vděčností žasnout nad tvými dary a nasytit hlad a žízeň svého srdce.“
K lepšímu pochopení nám může pomoci tento pohádkový příměr: Jeden král se rozhodl, že jednoho dne nebývalým způsobem obdaruje své poddané. Otevře komnaty a pokladnice a pozve je, aby přišli a spatřili na vlastní oči všechny krásy jeho paláce. Ba co víc, každý si bude moci odnést tolik pokladů, kolik unese. Když ten slavný den nastal, čekal král, že všichni přijdou a on je učiní šťastnými. Ale někteří lidé nepřišli, protože si neudělali čas, neměli chuť či nevěřili v královu velkorysost. Jiní dorazili, ale když měli procházet hradem a objevovat jeho poklady, nechtělo se jim zdolávat dlouhé chodby a schody, nechtěli se namáhat. Sedli si na nádvoří bavili se, pospávali, a nakonec odešli s prázdnou. Ale byli i takoví, kteří začali tajemství hradu zkoumat. Časem objevili jeho krásu a nabrali tolik bohatství, kolik jen byli schopni unést.
Mše svatá je jako návštěva paláce, kde se nabízí dar pravdy, lásky, radosti, pokoje, odpuštění, uzdravení a mnoho dalších. Na to nikdy nezapomeňme.
Dnes si máme uvědomit toto Boží obdarování a zároveň nutnost se o tyto dary dělit. Mysleme na to při každém kroku dnešního eucharistického průvodu. Jde o postoj adorace, o postoj, kdy neseme Boha symbolicky do všech domů našeho města.
