Na dveřích kláštera se jednoho dne ozvalo bušení. Jeden podnikatel, celý roztěkaný, přišel s naléhavou žádostí. Ve světě má firmu, ženu, děti, spoustu práce a starostí, žádný čas na modlení, roky přibývají a on ví, že je potřeba se připravit na věčnost, tak že by chtěl na chvíli do kláštera, aby se stal svatým. Ale musí to být rychle, protože povinnosti volají. A opat ať mu pomůže.
O vánocích zavítá do kostela mnoho lidí. Jejich kroky směřují k jesličkám. Někteří se jen dívají, jiní ukazují Ježíška svým dětem, ale najdou se i tací, kteří se pustí s Ježíšem do rozhovoru. A tento příběh je právě o jednom takovém člověku.
Žili, byli, jednou v nebi dva andělé. Jeden z nich byl velmi přátelský a otevřený, druhý byl uzavřený a pořád vyhledával samotu. Dovedete si představit, jak si asi rozuměli.
Za jedním knězem přišel ke zpovědi starý námořník. Hodnotil svůj život a prožíval pocit prázdnoty. „Otče, co má člověk dělat, abych se dostal po smrti do nebe?“ zeptal se kněze.
Bylo jednou jedno království, ve kterém byli všichni lidé skoro slepí. Jediný kdo viděl, byl král. Říkal všem lidem co mají dělat, aby přežili a oni ho poslouchali. Protože však viděli svět jinak, poslouchali ho neradi a v duchu na něj brblali. Naráželi do sebe, nadávali, zlobili se. Král cítil, že jeho poddaní nejsou spokojení a tak vyhlásil, že ten, kdo pomůže vyřešit tento problém, dostane odměnu.
