Text k zamyšlení u příležitosti 28. neděle v mezidobí (Mt 22,1-14) | 11. října 2020

Křtem jsme dostali milost – nezasloužený dar. Milost posvěcující je šat, který nás zdobí a chrání a který dostáváme jako nezasloužený dar od Boha. Je to naše výbava pro to, abychom se mohli účastnit života Božího království. Pečujme o ni. A když ji poškodíme nebo ztratíme hříchem, dovolme Bohu upřímnou lítostí a pokáním, aby nás znovu obdaroval. Nezapomeňme také na úkon kajícnosti ve mši svaté, který nás může a má očistit pro dokonalé slavení. Zároveň nepromarněme moc žádné mše svaté, která nás přetváří do krásných dcer a synů Božího království.

Text k zamyšlení u příležitosti 27. neděle v mezidobí (Mt 21,33-43) | 4. října 2020

Touha po věcech a jejich vlastnění nás provází od našeho narození. Jedna z prvních slov, která člověk začne pravidelně používat, jsou: „to“, „chci“ a „moje“. Člověk si chce přivlastnit věci, místa, lidi a, jak čteme v dnešním evangelijním úryvku, i pravdu o Bohu.

Text k zamyšlení u příležitosti 26. neděle v mezidobí (Mt 21,28-32) | 27. září 2020

V pátek jsme s dětmi v souvislosti s dnešním evangeliem hovořili o lenosti a zodpovědnosti, o schopnosti dodržet dané slovo. Ale Ježíšova výzva jde ještě dál. Ukazuje nám, že jsme Bohem voláni, abychom se zapojili do práce na vinici. Tedy do dění v jeho církvi. A my se musíme denně rozhodovat, zda dáme přednost Božímu volání, nebo svým zájmům. Dáme přednost modlitbě, mši svaté, duchovní četbě, společenství, které nás ve víře povzbudí, práci pro farní společenství, nebo zábavě, světským starostem apod.?

Text k zamyšlení u příležitosti 25. neděle v mezidobí (Mt 20,1-16) | 20. září 2020

Ježíš vypráví podobenství o práci na vinici a mzdě za tuto práci. Příběh vypráví tak, že to musí každého spravedlivého člověka provokovat. Jak může člověk, který pracoval jednu hodinu, dostat stejnou mzdu jako ten, kdo pracoval celý den? Vždyť to je nespravedlnost! Jak bychom mohli s něčím takovým souhlasit?

Text k zamyšlení u příležitosti 24. neděle v mezidobí (Mt 18,21-35) | 13. září 2020

Dnešní téma o odpuštění začneme příběhem. Jednoho dne měl opat kázání, ve kterém se zmínil o tom, že odpuštění může změnit hříšníka ve světce. Jednomu posluchači to nedalo a přišel se po mši svaté zeptat: „Opravdu může odpuštění zlého člověka změnit? Není pro jeho výchovu lepší pořádný trest?“ Opat se zamyslel a pravil: „To je zajímavá otázka. Ale stojím si za svým. Odpuštění může člověka změnit. I když ne každé.“ Muž se na opata tázavě podíval a ten pokračoval: „Duše hříšníka bývá chladná jako kus ledu. Pokud je i naše odpuštění chladné a formální, jen hříšníka utvrdí v jeho zlém stavu a jednání. Ale pokud se odpuštění spojí s ryzí láskou, která plane a hřeje, hříšníkovo ledové srdce začne tát a měnit se k lepšímu.“

Text k zamyšlení u příležitosti 23. neděle v mezidobí (Mt 18,15-20) | 6. září 2020

Chyby a hříchy děláme všichni. Ale ne vždy si je uvědomujeme. V tomto případě je dobrou službou, když nám druzí nastaví zrcadlo, otevřou oči a upozorní na naše nedostatky. Mezi radami duchovních otců nacházíme jednu, která se k dnešnímu tématu hodí: „Jeden nepřítel, který nás kritizuje za každou chybu, je pro naši spásu užitečnější než sto přátel, kteří o našich slabostech taktně mlčí.“ Učme se tedy napomenutí s pokorou přijímat a s láskou rozdávat. Jak?

Text k zamyšlení u příležitosti 22. neděle v mezidobí (Mt 16,21-27) | 30. srpna 2020

Jednou přišel za opatem sedlák a pravil: „Slyšel jsem, že vedete v klášteře výbornou školu, chci přihlásit syna.“ Opat se na něho podíval a zeptal se: „Kolik má chlapec roků?“ „Třináct,“ odpověděl sedlák. Opat pokýval hlavou a řekl: „Tak ho přiveďte.“ Na to sedlák pokračoval: „Asi byste měl vědět, že už ho zkoušeli naučit číst a psát, ale zatím se to nikomu nepodařilo.“ Opat pokrčil rameny: „Tak zpočátku bude jen poslouchat.“ Sedlák však pokračoval: „No, on nevydrží dlouho ani poslouchat.“ Opat pozvedl obočí a snažil se vykřesat jiskérku naděje: „Tak snad se to časem naučí.“ Tu ho sedlák dorazil: „No, kdo ví, jak to bude s časem. On totiž rád odpočívá a přijde jen, když se mu bude chtít.“ Opat na to nevěřícně zakroutil hlavou a zeptal se: „Proč ho přihlašujete do školy, když nemá nadání, trpělivost ani píli na učení?“ Sedlák měl jasno: „Už to s ním doma nemůžeme vydržet a chtěli bychom, aby se stal vzdělaným a lepším člověkem.“ Opat se ptal dál: „A nemyslíte, že byste pro to také vy měli něco udělat?“ Tu se sedlák hrdě vzpřímil a říká: „Vždyť děláme, posílám ho přece k vám do školy!“

Text k zamyšlení u příležitosti 21. neděle v mezidobí (Mt 16,13-20) | 23. srpna 2020

V jedné farnosti byla duchovní obnova pro manželské páry. Na programu byla i přednáška o komunikaci, která měla název: Pravda a láska v manželském rozhovoru. Na závěr byl prostor pro dotazy. Jeden muž tedy povstal a zeptal se: „Když se mě žena zeptá: „Miláčku, jak vypadám, sluší mi to?“ má při mé odpovědi zvítězit pravda nebo láska?“ Přednášející se zamyslel a odpověděl: „Opatrnost, milý pane, hlavně opatrnost.“