• Duchovní slovo

    O ztracených synech

    Text k zamyšlení u příležitosti 4. neděle postní (Lk 15,1-3.11-32) | 30. března 2025

    Čtvrtá neděle postní nese název laetare. Ten je odvozen od vstupní antifony „Raduj se, Jeruzaléme“. Ale i celá dnešní liturgie je plná naděje na spásu a povzbuzuje k radosti.

  • Duchovní slovo

    Modlitba Ježíšova

    Text k zamyšlení u příležitosti 3. neděle postní (Lk 13,1-9) | 23. března 2025

    Dnešní evangelium není pro výklad snadné, ale – jak jinak – pro duchovní život je důležité. Říká nám, že před zlobou lidí a zlem světa někdy není úniku. Zlo se objeví jako lupič, který ukradne to nejcennější, co máme, náš život. Jedinou obranou je obrátit se ke Kristu a přijmout a nést v sobě jeho život. Kdo s Kristem umírá, vstává s ním z mrtvých. V tom se naše smrt liší od smrti těch nešťastníků z evangelia. Zatímco oni zemřeli bez naděje a smrt byla jejich konec, my křesťané umíráme s vírou v Krista, který nás vysvobozuje ze smrti a přivádí k věčnému životu v nebi.

  • Duchovní slovo

    Modlitba na hoře

    Text k zamyšlení u příležitosti 2. neděle postní (Lk 9,28b-36) | 16. března 2025

    Dnes si projdeme evangelijní úryvek a řekneme si k němu pár myšlenek pro inspiraci.

    V úvodní větě slyšíme, jak Ježíš vzal Petra, Jana a Jakuba a vystoupil s nimi na horu pomodlit se. Pro tyto učedníky to bylo vyznamenání, pocta. Ale zároveň vnímáme, že si to žádalo i jistou dávku oběti. I my si můžeme uvědomit, že každé setkání s Ježíšem, i když si žádá náš čas a vynaložení určitého úsilí, je to pro nás pocta. Mysleme na to, nevnímejme modlitbu jako nutnou povinnost, ale jako vyznamenání.

  • Duchovní slovo

    Naučme se říkat zlému NE

    Text k zamyšlení u příležitosti 1. neděle postní (Lk 4,1-13) | 9. března 2025

    Dnešní evangelijní úryvek nás přivádí od Jordánu na poušť. Ježíš byl pokřtěn Janem Křtitelem a dříve, než začne veřejně působit, uchýlí se na poušť. Jak taková Judská poušť vypadá, to jste mohli vidět v pátek.

  • Duchovní slovo

    Učme se a učme

    Text k zamyšlení u příležitosti 8. neděle v mezidobí (Lk 6,39-45) | 2. března 2025

    Pro zamyšlení jsem dnes vybral větu: „Není žák nad učitele; když se dokonale vyučí, bude jako jeho učitel.“ Začneme tím, že si k ní řekneme tři poznámky.

  • Duchovní slovo

    Odpouštějte nepřátelům

    Text k zamyšlení u příležitosti 7. neděle v mezidobí (Lk 6,27-38) | 23. února 2025

    Lord se dívá z okna a ptá se:
    „Jean, čí je ten Rolls-Royce před vchodem?“
    „Ten je lorda Winstona. Přijel za vaší paní. Odpusťte, ale myslím, že s ní nemá čestné úmysly.“
    „Ale to vůbec není hezké, Jean.“
    „To není, ale jeho půjčky drží naše panství nad vodou, pane.“
    „Tak to mu budeme muset odpustit, Jean.“
    „Moudré rozhodnutí, pane.“
    „Jinak to nejde, Jean. Odpustíme mu. Pro začátek všechna čtyři kola na voze.“

  • Duchovní slovo

    Běda

    Text k zamyšlení u příležitosti 6. neděle v mezidobí (Lk 6,17.20-26) | 16. února 2025

    Rozjímání nad dnešním úryvkem začneme od jeho závěrečné části. Ježíš se obrací na své učedníky a říká jim: „Běda vám…“ Už jsme si to slovo rozbírali v pátek a došli jsme k tomu, že nejde o hrozbu vyslovenou z hněvu, ale o varování vyslovené z lásky. Možná jsme něco podobného zažili v dětství, když jsme byli vychováváni. Možná byl zvednutý i ukazováček: „Běda ti…“ nebo „Opovaž se…“ od rodičů či prarodičů. Mysleli to dobře, chtěli nás chránit před skrytým nebezpečím.

  • Duchovní slovo

    Pevná půda pod nohama

    Text k zamyšlení u příležitosti 5. neděle v mezidobí (Lk 5,1-11) | 9. února 2025

    V pátek jsme se již připravili na dnešní událost. S dětmi jsme si řekli kde a jak se odehrála. Je tady ale ještě jeden úhel pohledu na místo celého děje. Lidé stojí na zemi a Ježíš sedí v loďce na hladině jezera. Lidé jsou v bezpečí, s pevnou půdou pod nohama a Ježíš je vyučuje z vratké loďky, která se pohupuje na vlnách. Když skončí, vyzve Petra, aby se s přáteli vydal na jezero lovit ryby. Petrovi se moc nechce, víme proč, ale poslechne. Odměnou je mu velký zázrak. Zázrak, který ho přivede k Ježíšovi. Pokorně mu padne k nohám a říká tu zvláštní větu: „Pane, odejdi ode mě: jsem člověk hříšný!“