Text k zamyšlení u příležitosti 1. neděle postní (Mk 1,12-15) | 21. února 2021
Rodiče se chystali s dětmi na 1. postní neděli. Přečetli si úryvek z evangelia a zeptali se dětí: „Proč myslíte, že byl Pán Ježíš právě 40 dní na poušti?“ A jedno dítě tázavě odpovědělo: „Uvízl tam, protože byl covid?“
Text k zamyšlení u příležitosti 6. neděle v mezidobí (Mk 1,40-45) | 14. února 2021
I dnes můžeme říci, že jsme se již s uzdravením malomocného setkali – v pátek s dětmi. Pojďme ale dál. Je velmi zajímavé, že událost, kterou úryvek evangelia popisuje, neuvádí žádné konkrétní místo ani jméno malomocného. Můžeme tedy za tímto malomocným vidět kohokoli na světě. Mohu jím být i já. Malomocenství je symbolem hříchu, který rozkládá život člověka a přibližuje ho smrti. Nemocnému nemůže pomoci nikdo jiný než Boží Syn. Jeho pomoc je vysvobozením ze smrti a začátkem nového života.
Text k zamyšlení u příležitosti 5. neděle v mezidobí (Mk 1,29-39) | 7. února 2021
S dětmi jsme v pátek již putovali do Kafarnaa, kam nás přivádí dnešní evangelium. Hovořili jsme o Ježíšově pracovním dnu a o jeho modlitbě. My se ale podívejme z jiného úhlu. Přijměme pozvání do Petrova domu. Nejde zde jen o uzdravení příbuzné apoštola Petra. Je to první uzdravení nemocného člověka v Markově evangeliu. Proč je to důležité?
Text k zamyšlení u příležitosti 3. neděle v mezidobí (Mk 1,14-20) | 24. ledna 2021
Dnes je neděle Božího slova. Papež František ji zavedl v roce 2020 listem Aperuit illis. V tomto listu můžeme najít jeho myšlenku: „Písmo svaté projevuje své prorocké působení především v tom, kdo mu naslouchá. Vyvolává pocit sladkosti i trpkosti.“ Pojďme se nad tímto citátem zamyslet.
Text k zamyšlení u příležitosti 2. neděle v mezidobí (Jan 1,35-42) | 17. ledna 2021
Dnešní evangelium vypráví o Janu Křtiteli, který kolem sebe shromáždil učedníky. Ti se v jeho blízkosti připravovali na příchod Mesiáše. Byli to muži modlitby, oběti a vzdělané víry. Když pak vidí Jana Křtitele, jak pohlédl na Ježíše a řekl: „Hle, beránek Boží!“ pochopí s kým mají tu čest a vydávají se ho následovat.
Text k zamyšlení u příležitosti svátku Křtu Páně (Mk 1,6b-11) | 10. ledna 2021
Náš křest – Ježíšův křest… není ve své podstatě stejného charakteru. Podstata našeho křtu vyplývá z jiných událostí, z Ježíšovy smrti a zmrtvýchvstání. Ježíš křtem vstupuje do svého veřejného působení. Je před světem potvrzen od samotného Otce. My křest potřebujeme, Ježíš ne. Přesto ten náš křest má s dnešní evangelijní událostí něco společného.
Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Zjevení Páně (Mt 2,1-12) | 3. ledna 2021
Se slavností Zjevení Páně je spojeno více událostí, tou nejznámější je ale příchod mudrců od východu. I když Písmo svaté blíže neurčuje jejich počet, podle darů počítáme se třemi. Není to jen lidová tvořivost, tyto informace můžeme čerpat z tzv. apokryfních evangeliích (6. stol.), která popisují Ježíšovo dětství. Ta těmto mudrcům, mágům, hvězdářům či synům Chaldejských králů přisuzují jména Kašpar, Melichar a Baltazar.
Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Narození Páně (Jan 1,1-18) | 25. prosince 2020
Potkají se dvě maminky. Jedna židovská a druhá křesťanská. Křesťanka hrdě vypráví o tom, že její syn začal studovat teologii. „Vkládáme do něho veliké naděje, protože je velmi nadaný,“ vypráví nadšeně. „Co tím myslíš?“ ráda by věděla její židovská přítelkyně. „No, kdyby všechno dobře dopadlo, mohl by se stát třeba biskupem,“ přemýšlí křesťanka. „A to je všechno, čeho by mohl dosáhnout?“ zjišťuje Židovka. „No, kdyby měl nadprůměrné schopnosti, mohl by se stát i kardinálem a kdo ví, třeba i papežem!“ zasní se křesťanská matka. „A výš už by to dotáhnout nemohl?“ nedá pokoj Židovka. „A co víc bys ještě chtěla? To by se měl stát samým Pánem Bohem?“ zlobí se křesťanka. „A proč ne,“ opáčí židovka. Jeden z našich chlapců už to dokázal.
