Text k zamyšlení u příležitosti 30. neděle v mezidobí (Mk 10,46-52) | 24. října 2021

Příběh slepého Bartimaia je i příběhem každého z nás. I naši cestu životem nejednou zahalí temnota (hříchu, bolesti, zklamání, strachu) a my uvízneme někde na kraji cesty. A dnešní evangelijní událost nám říká: Kristus prochází dějinami a světem i kolem tebe. Volej k němu a otevře ti oči. Ukáže ti cestu. Jdi za jeho hlasem, setkávej se s ním a on ti dá sílu k následování. A následování Krista dá tvému životu zase smysl a radost.

Text k zamyšlení u příležitosti 28. neděle v mezidobí (Mk 10,17-30) | 10. října 2021

Dnešní evangelium není o odevzdání majetku, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je školou, jak dozrát od sobeckého postoje „já chci mít bohatství a dary“ ke zralému postoji „já chci být pro druhé obohacením a darem.“ S dětmi jsme si již princip vysvětlili pomocí pohádky. Že to je Bůh, kdo nás činí skutečně bohatými. Ale začněme od začátku.

Text k zamyšlení u příležitosti 27. neděle v mezidobí (Mk 10,2-16) | 3. října 2021

Dnešní první čtení hovoří o tom, že Bůh stvořil ženu ze žebra muže. Kniha Genesis je plná krásných symbolů, co tedy znamená právě tento?

Text k zamyšlení u příležitosti 26. neděle v mezidobí (Mk 9,38-43.45.47-48) | 26. září 2021

V pátek jsme si s dětmi vysvětlovali, jak je důležité, když nás v případě hrozícího nebezpečí informují nejrůznější varovné cedulky. Ať už jde o staveniště, chemickou laboratoř nebo třeba nebezpečná zvířata v zoologické zahradě. Nepřibližujte se, nedotýkejte se, buďte opatrní. Každý rozumný člověk ví, že zde daná informace tam není pro nic za nic.

Text k zamyšlení u příležitosti 25. neděle v mezidobí (Mk 9,30-37) | 19. září 2021

Znáte ty situace, když si děti někde hrají a najednou je tam naprosté ticho. Dá se předpokládat, že kují pikle. Nebo se lidé baví, přijdete mezi ně, a hovor náhle utichne. Téma hovoru asi nebylo k dobru věci. Konečně i Adam s Evou v biblickém příběhu se jdou před Bohem schovat. Mají strach.

Text k zamyšlení u příležitosti 24. neděle v mezidobí, slavnosti prvního svatého přijímání (Mk 8,27-35) | 12. září 2021

V pátek jsme si již spolu s dětmi vysvětlili ten Petrův omyl, že s Mesiášem půjde všechno hladce a snadno. Ježíš ho musel napomenout a všem vyjasnit, že věci hodnotné a důležité jsou často spojeny s velkými nároky a námahou.

Nyní bych se rád zastavil nad Ježíšovou větou: „Nemáš na mysli věci božské, ale lidské…“

Text k zamyšlení u příležitosti 23. neděle v mezidobí (Mk 7,31-37) | 5. září 2021

Vstoupili jsme do nového školního roku, a tak začneme i dnešní zamyšlení ve škole.

„Proč nemáš domácí úkoly?“ ptá se paní učitelka svého žáka.
„Protože mám postižené rodiče.“ odpovídá zkroušeně žák.
„Ty máš postižené rodiče?“ diví se učitelka.
„Ano. Maminka říká, že tatínek je hluchoněmý. Protože když mu říká, co má doma udělat, tak neslyší, a když se ho pak ptá, proč to neudělal, tak nemluví.“
„A co je mamince?“ ptá se dál paní učitelka.
„Ta od mládí špatně vidí.“
„Špatně vidí?“
„Ano, každý den to říká: ‚Že já byla tak slepá a brala si ho!‘“

Text k zamyšlení u příležitosti 22. neděle v mezidobí (Mk 7,1-8.14-15.21-23) | 29. srpna 2021

Je zajímavý jev při svátosti smíření, když někdo přijde po roce a více, má pocit, že nemá žádné velké hříchy. Snad jen to, že v pátek občas jedl maso. Takový člověk si není ničeho zlého vědom, je vlastně sám se sebou spokojený a žádné hříchy si nepřipouští. Je to snad projev svatosti? Tušíme, že jistě ne. Zmíněný hřích není ničím závažným oproti tomu, co si dotyčný neuvědomuje. Podobně jsou na tom i farizeové, kteří zkoumají malichernosti, ale velkého nebezpečí a zla ve svém nitru si nevšimnou. A proto je Ježíš napomíná.