Text k zamyšlení u příležitosti svátku Křtu Páně (Lk 3,15-16.21-22) | 12. ledna 2025
Dnes se zamyslíme nad dvěma otázkami: Co znamená Ježíšův křest a čemu učí Ježíš všechny pokřtěné.
Co znamená Ježíšův křest? Je důležité si nejprve říci, že Ježíšův křest není to samé, co náš křest. Přesto má mnoho společného.
Například symbol vody. Vodu vnímáme jako symbol pozitivní. Očišťuje, zavlažuje, dává život. Při Ježíšově křtu je voda Jordánu symbolem smrti. Ježíšovo krátké ponoření pod hladinu a následné vynoření je symbolem jeho smrti, která bude překonána jeho zmrtvýchvstáním. Ježíšův křest je předobrazem Velikonočního tajemství Ježíšovy smrti, zmrtvýchvstání a naší záchrany. I my při křtu s Kristem umíráme, ale díky jeho vítězství se také rodíme k novému životu. Ježíš ale nepotřebuje zachránit, on je ten, který zachraňuje.
Křest u Ježíše je také odkrytím jeho dosud skryté identity. Když se Ježíš noří do Jordánu, všichni ho vnímají jako člověka, který se chce tak jako ostatní očistit od hříchů. Když se vynoří, dojde k odhalení, že je to Boží Syn, který očištění nepotřebuje, ale který ho dává. On je ten, který má moc očistit každého od zla. To činí žárem lásky Ducha Svatého.
Čemu pak učí Ježíš všechny pokřtěné? Po křtu se Ježíš modlí. Pak se otevře nebe a sestupuje Duch Svatý jako holubice. Nakonec zazní hlas: Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení.
Scéna ze křtu Páně probíhala možná pár desítek minut. Ale je v ní skryta podstata křesťanského života. Ten má tři základní pilíře. Prvním je modlitba, druhým přijímání Ducha Svatého a třetí život s vědomím, že jsme milované Boží děti.
Událost se odehrává na poušti, v ústraní a samotě. To je důležité, protože má-li člověk objevit, že je milovaný Boží syn, milovaná Boží dcera, což je cílem modlitby, potřebuje se zklidnit, vzdálit se od světa, jeho starostí, pokušení a rozptylování.
Z našeho křtu vyplývá, že jsme osvobozeni ze zajetí hříchu a smrti, zrozeni k novému životu. A je důležité nad tím celý život rozjímat. Je třeba to stále více chápat a za to, co pro nás Kristus udělal, děkovat. Talmud učí, že to, na co myslíme, utváří naši řeč a naše skutky, naše řeč a skutky utváří náš charakter a náš charakter utváří náš osud na zemi i jednou na věčnosti.
Tím se můžeme inspirovat. Každodenní život v hluboké vděčnosti za dar spásy utváří náš život. Vede nás ke spolupráci s Bohem, k radostnému přijímání Ducha Svatého a jeho působení v nás, k opravdovému vědomí, že jsem milovaným Božím synem, milovanou Boží dcerou. Přeji nám všem právě takovou víru.
