Text k zamyšlení u příležitosti 23. neděle v mezidobí (Mk 7,31-37) | 5. září 2021
Vstoupili jsme do nového školního roku, a tak začneme i dnešní zamyšlení ve škole.
„Proč nemáš domácí úkoly?“ ptá se paní učitelka svého žáka.
„Protože mám postižené rodiče.“ odpovídá zkroušeně žák.
„Ty máš postižené rodiče?“ diví se učitelka.
„Ano. Maminka říká, že tatínek je hluchoněmý. Protože když mu říká, co má doma udělat, tak neslyší, a když se ho pak ptá, proč to neudělal, tak nemluví.“
„A co je mamince?“ ptá se dál paní učitelka.
„Ta od mládí špatně vidí.“
„Špatně vidí?“
„Ano, každý den to říká: ‚Že já byla tak slepá a brala si ho!‘“
Tak vidíme, že uzdravení z hluchoty, němoty, slepoty a dalších postižení tohoto druhu si žádá nejeden z nás, Ať už je to doma, v práci či ve škole. Kolik manželských či pracovních vztahů by se projasnilo, kdyby si lidé navzájem rozuměli, znali požadavky toho druhého a ochotně je naplňovali.
Opět můžeme říci, že je tomu podobně i v duchovním životě.
V evangelijní události vidíme zázrak uzdravení, které mnohem více, než jen na uzdravení nemocného člověka, ukazuje na zdraví vztahu člověka s Bohem i vztahů jako takových.
Evangelista ihned po Ježíšově zázraku poznamenal: „Rozvázal se mu jazyk a mluvil správně.“ A snad také správně naslouchal. Dnešní doba netrpí na nedostatek komunikace, informací a slov. Přesto je zahalena nedorozuměním. Kéž by ve všem tom množství zaznívala ta správná slova. Slova, která povzbuzují, těší, dodávají odvahu. Slova, která jsou upřímná a vychází ze srdce. Kéž bychom dokázali mluvit o tom, co prožíváme s Bohem, co se podařilo udělat pro spásu nesmrtelných duší. Kéž bychom dokázali druhého nejen slyšet, ale naslouchat mu, rozumět.
Začíná školní rok. A také my máme novým způsobem vstoupit do Ježíšovy školy. Chtějme mu naslouchat, chtějme slyšet jeho hlas. Využijme modlitbu, Písmo svaté, křesťanské knihy a časopisy nebo internet (správná místa na sociálních sítích, přednášky na YouTube – ne ty, co šíří strach a rozdělení), křesťanské rádio a televizi. Čerpejme, přemýšlejme a uvádějme do života.
Bůh nás zve, abychom se otevřeli jeho pravdě a jeho vedení. On sám nás otevírá. Když mu budeme naslouchat, dokážeme společně veliké věci. Postavil nás do svobodné doby. Ukažme, že jsme této svobody hodni, že ji dokážeme využit k jeho větší cti a slávě.
