Text k zamyšlení u příležitosti 1. neděle postní (Mk 1,12-15) | 21. února 2021
Rodiče se chystali s dětmi na 1. postní neděli. Přečetli si úryvek z evangelia a zeptali se dětí: „Proč myslíte, že byl Pán Ježíš právě 40 dní na poušti?“ A jedno dítě tázavě odpovědělo: „Uvízl tam, protože byl covid?“
Proč trvá postní doba 40 dní? Asi všichni tuší, že to nějak souvisí s pouštním pobytem Izraelitů při jejich cestě do zaslíbené země. Mojžíš tehdy s vyvoleným národem přešel Rákosovým mořem a Bůh ho vedl na poušť. Ježíš je v Markově evangeliu novým Mojžíšem, který po křtu vystoupí z vod Jordánu a, jak říká Písmo, Duch ho hned vyvádí na poušť.
Mojžíš musel během 40 let podstoupit mnohé duchovní zápasy ve společenství lidu, který ho pokoušel i povzbuzoval. V těchto zápasech však nejen vítězil, ale také prohrával. Proto nakonec nevstoupil do zaslíbené země, která je předobrazem věčnosti s Bohem.
I Ježíš má na poušti společnost. Pokouší ho zlý duch a slouží mu andělé. Ale na rozdíl od Mojžíše obstojí ve všech zkouškách až do konce. Nad zlem vítězí, s dobrem spolupracuje. Je to předehra jeho veřejného působení, které vrcholí jeho obětováním, zmrtvýchvstáním a nanebevstoupením. Návratem do k Otci, do skutečné země zaslíbené.
I nám má 40 postních dnů připomenout, že jsme zde jen poutníci. Jsme ve světě, kterým procházíme. Učíme se osvobodit od všeho pomíjivého a soustředit na věčný cíl, pro který jsme byli stvořeni. K tomu pak hledáme různé inspirace.
Objevil jsem výzvu, která je připisována papeži Františkovi. I když jsem nikde nenašel zdroj, je to moudrá výzva. Krásně nám konkretizuje naše postní snažení. Říká:
Postěte se od zraňujících slov. Vaše rty ať vyslovují pouze slova žehnání.
Postěte se od kritiky a pomluv. Místo nich v sobě probuďte shovívavost a buďte milosrdní.
Postěte od nespokojenosti. Místo ní v sobě probuďte vděčnost za všechno, co máte.
Postěte od nenávisti. Překonejte ji odpuštěním.
Postěte se od sobectví. Překonejte ho soucitem a láskou k druhým. Snažte se vidět jejich potřeby a pomáhat jim.
Postěte se od pesimismu. Nahraďte ho nadějí, kterou dává Bůh. Naše životy jsou v jeho rukou.
Postěte se od zbytečných činností, které vás okrádají o drahocenný čas. Místo nich věnujte své síly tomu, co je důležité. Modlitbě, četbě Písma. Dovolte Bohu, aby vás ubezpečoval o své lásce. Jen tak budete schopni konat dobro.
Každý si může vybrat, která rovina této výzvy je pro něj nejpřínosnější. A já přeji nám všem, abychom těch 40 dní vnímali jako příležitost růstu našeho přátelství s Ježíšem, protože to je společný jmenovatel veškerého našeho snažení soustředit se na náš věčný cíl.
